Slovo biskupů k úmrtí kardinála Duky
V modlitbě, s lítostí v srdci,
ale s nadějí, že Kristus, který přemohl smrt, přijme svého služebníka
Dominika do věčné radosti, chceme vyjádřit především vděčnost za jeho život a
dílo.
S pokorou a laskavou shovívavostí
se v těchto dnech ohlížíme za jeho pozemským putováním a prosíme za jeho duši.
Byl to muž s dramatickým životním příběhem – většinu
svého života strávil v režimu, který jej od dětských let provázel ústrky,
nespravedlností a nesvobodou. Jeho osud nebyl jednoduchý. O to víc si cenil
nabyté svobody a byl nadmíru citlivý vůči všemu, co ji v jeho očích omezovalo.
Stejně jej tížila devalvace hodnot, které považoval pro život křesťana a
společenství církve za zásadní. Jsme vděční za jeho pevnou víru, neúnavnou
službu církvi a vlasti a za jeho svědectví odvahy v těžkých dobách.
Byli bychom rádi, aby pro nás
všechny na prvním místě zůstalo v srdcích i vzpomínkách vše dobré, co pro
církev v této zemi vykonal. Mnoho let výrazně ovlivňoval život katolické
komunity v naší zemi. S vděčností se budeme ohlížet za uzavřením majetkového narovnání,
k němuž směřoval s vizí svobodné a nezávislé církve. Viditelným symbolem jeho
práce zůstanou jistě také svatovítské varhany. Je smutnou skutečností, že
se jejich slavnostního uvedení nedožil.
Byl součástí našeho biskupského
společenství jako starší spolubratr a kolega. Vždy inspiroval, uměl nás zdravě
znepokojit, zaujmout pevný postoj, hájit poznanou pravdu a
spravedlnost. Často šel proti proudu, i když mu podrážel nohy. Jeho
působení se vyznačovalo nepřehlédnutelnou statečností, vytrvalostí a hlubokou
vírou.
Prosíme Pána, ať mu dá odměnu
věrného služebníka v nebeském domově a odplatí mu vše dobré, co ve
svém životě vykonal.
V Praze dne 6. listopadu 2025
Stálá rada České
biskupské konference
Slovo
k úmrtí kardinála Dominika Duky (*.pdf)
Zdroj: cirkev.cz
