Orientační běh života mládeže v Litoměřicích
Uplynulý víkend zalidňovali mladí lidé z litoměřické diecéze jak kostely, tak i ulice biskupského města. Jejich diecézní setkání mělo motto „Orientační běh života“.
Zahajovací bohoslužbu u Všech svatých slavil generální vikář Radek Jurnečka. „Vítám vás a jsem rád, že jste dorazili. Každý jste totiž mohli trávit páteční večer nějak jinak - s partou kamarádů, na plese, v tanečních nebo v hospůdce. Vy jste ale přijeli rozvíjet své povolání – především milovat a být milováni," přivítal mladé lidi.
Sobotní program začal
v litoměřickém kině Máj biskup Stanislav Přibyl modlitbou, na kterou navázal osobním
svědectvím o pádech při klopýtání životem. Například o těžkostech a překážkách,
které ho potkávaly v dospívání.
O peripetiích nejen
při hledání vlastní identity (nejen křestní) a povolání (nejen životním) vyprávěla
sestra Dominika Konečná OSF. Na pódium s ní přišel „s kůží na trh“ i
její dvaadvacetiletý kamarád Eliáš se svědectvím, při němž by byl slyšet pád
špendlíku na koberec kina.
Jedním velkým
povzbuzením v těžkostech, které provází životní cesty (orientačním běh) - přes
karamboly, trapasy, selhání, a nedorozumění – byla promluva biskupa Stanislava
Přibyla při polední bohoslužbě, na kterou navázal program v Diecézním domě
kardinála Štěpána Trochty.
Připravených bylo několik
workshopů. Křtu a křestní identitě, jednomu z hlavních témat setkání, se
věnoval rektor pražského kněžského semináře P. Radek Tichý. Na své dopolední
svědectví navázala sestra Dominika a o kontroverzních tématech učení církve
hovořil P. Štěpán Smolen, o krizi identity pak diskutovala Erika Drašnarová,
sociální pedagožka a etopedka.
Další odpolední
program byl tvůrčí, sportovní a zahrnoval i návštěvu biskupství. Budovou
provedl mladé lidi biskup – a čekalo na ně i malé občerstvení. Večer uzavřela
duchovní i obyčejná kamarádská setkání.
Nedělní slavnost
Krista krále v litoměřické katedrále sv. Štěpána začala půl hodiny poté, co
zahájil mši svatou s mladými lidmi papež v Římě. Biskup tak hned na úvod
připomněl celosvětový rozměr setkání.
V promluvě se
věnoval tématu Kristova království a podílu každého pokřtěného na něm. „Vydávat
svědectví Pravdě, sloužit Božímu království a Kristu králi znamená stát se jeho
rukama. Máme jeho rukama žehnat, prokazovat dobro. A máme se stát i jeho
nohama, abychom nesli radostnou zvěst," vyslal biskup asi stovku mladých lidí
do jejich domovů s přáním, aby se jim takové dílo dařilo.